<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Chorvatsko</title>
	<atom:link href="http://www.topchorvatsko.cz/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://www.topchorvatsko.cz</link>
	<description>počasí, ubytování, dovolená, památky a mapa</description>
	<lastBuildDate>Sun, 01 Nov 2009 19:43:25 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.8.4</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Zadar</title>
		<link>http://www.topchorvatsko.cz/zadar/</link>
		<comments>http://www.topchorvatsko.cz/zadar/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 01 Nov 2009 19:43:25 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Mike330</dc:creator>
				<category><![CDATA[Destinace]]></category>
		<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Zadar mapa]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.topchorvatsko.cz/?p=53</guid>
		<description><![CDATA[Zadar se rozkládá na pobřeží Jaderského moře v severní Dalmácii a patří mezi největší města Chorvatska. Rozloha města je 194 km². V Zadaru najdete pozůstatky z dob římské vlády, římské fórum, chrám, baziliu a mnoho kostelů a klášterů. Slavný je také místní akvadukt vybudovaný císařem Trajánem, akvadukt je 35 km dlouhý. Zadar je důležitým přístavem [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><strong>Zadar</strong> se rozkládá na pobřeží Jaderského moře v severní Dalmácii a patří mezi největší města Chorvatska. Rozloha města je 194 km². V <strong>Zadaru</strong> najdete pozůstatky z dob římské vlády, římské fórum, chrám, baziliu a mnoho kostelů a klášterů. Slavný je také místní akvadukt vybudovaný císařem Trajánem, akvadukt je 35 km dlouhý. <strong>Zadar</strong> je důležitým přístavem a průmyslovým městem s mezinárodním letištěm a přímořskými lázněmi, kde žije asi 70000 obyvatel.</p>
<p>Město <strong>Zadar</strong> bylo osídleno již v 9.století př.n.l., a to jedním z ilyrských kmenů. Těsně před přelomem našeho letopočtu <strong>Zadar</strong> připadl do správy Římské říše. Později se stal centrem Dalmátské provincie v Byzantské říši. Město se poté osamostatnilo a na začátku 11.století sem pronikli Chorvaté, kteří <strong>Zadar</strong> ovládali. Ve 12. století válčil <strong>Zadar</strong> častokrát s Benátkami, po několika útocích ale prohrál a byl vypleněn benátskými vojsky a čtvrté křížové výpravy. Na konci 18.století připadl pod správu Rakouska-Uherska. Po první světové válce se stal <strong>Zadar</strong> podle Rapallské smlouvy součástí Itálie. Během 2. světové války byl <strong>Zadar</strong> považován za fašistickou pevnost, a proto byl často bombardován britským a americkým letectvem. Po osvobození roku 1944 byl Zadar v rámci Chorvatska začleněn do Jugoslávie a po válce se město stalo turistickým centrem. V roce 1991 byl <strong>Zadar</strong> dva roky obléhán Jugoslávskou lidovou armádou.</p>
<p><img class="aligncenter size-full wp-image-54" title="zadar" src="http://www.topchorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/11/zadar.jpg" alt="zadar" width="383" height="361" /></p>
<p>Město je díky svým cenným historickým a kulturním památkám i díky svému kulturnímu zařízení považováno za jedno z nejpřitažlivějších míst v Dalmácii. Nejoblíbenějším turistickým centrem je zde <strong>letovisko Borik</strong>, které je krásně upraveno a má bohatou vegetaci.</p>
<h2>Zadar mapa</h2>
<p><iframe width="425" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="http://maps.google.com/maps?f=q&amp;source=s_q&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;q=zadar+croatia&amp;sll=44.869652,13.841147&amp;sspn=0.089541,0.222988&amp;ie=UTF8&amp;hq=&amp;hnear=Zadar,+Chorvatsko&amp;z=10&amp;ll=44.114878,15.228951&amp;output=embed"></iframe></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.topchorvatsko.cz/zadar/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Pula</title>
		<link>http://www.topchorvatsko.cz/pula/</link>
		<comments>http://www.topchorvatsko.cz/pula/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 01 Nov 2009 19:30:36 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Mike330</dc:creator>
				<category><![CDATA[Destinace]]></category>
		<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Pula mapa]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.topchorvatsko.cz/?p=50</guid>
		<description><![CDATA[Pula je město rozkládající se na Instrijském poloostrově, není sice nijak velké, ale přesto je jedním z největších měst Chorvatska. Město je vhodné zejména pro sportovně zaměřené návštěvníky a také pro ty, kteří se chtějí o dovolené bavit. Zdejší pobřeží je mimořádně členité a pláže tvoří velké skály doplněné betonovými plošinami. Většinou zde najdete pláže [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><strong>Pula</strong> je město rozkládající se na Instrijském poloostrově, není sice nijak velké, ale přesto je jedním z největších měst Chorvatska. Město je vhodné zejména pro sportovně zaměřené návštěvníky a také pro ty, kteří se chtějí o dovolené bavit. Zdejší pobřeží je mimořádně členité a pláže tvoří velké skály doplněné betonovými plošinami. Většinou zde najdete pláže kamenité nebo štěrkovité. Letoviska jsou vybavena tak, aby hosté měli možnost bavit se přímo v letovisku. Jsou zde například diskotéky, vinné sklípky, přehlídky, soutěže, plesy nebo kasína. Široká možnost zábavy se tak nachází přímo v <strong>Pule</strong>.</p>
<p>O založení města <strong>Pula</strong> pojednává stará řecká báje o plavbě Argonautů. Město osídlil ilyrský kmen Histrijců a poté Římané. Za císaře Augusta bylo město opevněno a vybaveno mohutnými stavbami. S nejtěžším obdobím se Pula potýkala za vlády Benátek. <strong>Město Pula</strong> kvůli morovým epidemiím a jiným pohromám ztratilo většinu obyvatel a stálo téměř před zánikem. Ohromný rozvoj <strong>Puly</strong> nastal díky pádu Benátek a převzetí města Rakouskem. V této době fungovalo město jako hlavní rakouský přístav. Po 1.světové válce připadlo město Italům. Intenzivní bombardování za 2.světové války zničilo ve městě spoustu budov. Chorvatům Pula patří od roku 1947.</p>
<p><img class="aligncenter size-full wp-image-51" title="Pula" src="http://www.topchorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/11/Pula.jpg" alt="Pula" width="440" height="330" /></p>
<p>Z období Římanů pochází v <strong>Pule</strong> spouta památek. Nejznámější památkou je zde římský amfiteátr, postavený v 1.století našeho letopočtu. V amfiteátru se tehdy konaly hlavně gladiátorské zápasy a později ve středověku také rytířské turnaje. Aréna je 130m dlouhá a 100m široká. V té době se do ní vešlo údajně až 20000 diváků, dnes však pojme jen 5000. Římský amfiteátr je největší antická stavba na Istrii a šestý největší amfiteátr na světě. Ve večerních hodinách se zde stále hrají nejrůznější představení, ať už jde o přestavení divadelní, operní, baletní nebo třeba rockové koncerty.</p>
<h2>Pula mapa</h2>
<p><iframe width="425" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="http://maps.google.com/maps?f=q&amp;source=s_q&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;q=pula+croatia&amp;sll=39.008611,9.002667&amp;sspn=0.19635,0.445976&amp;ie=UTF8&amp;hq=&amp;hnear=Pula,+Chorvatsko&amp;z=13&amp;ll=44.869652,13.841147&amp;output=embed"></iframe></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.topchorvatsko.cz/pula/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Dubrovník</title>
		<link>http://www.topchorvatsko.cz/dubrovnik/</link>
		<comments>http://www.topchorvatsko.cz/dubrovnik/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 01 Nov 2009 16:26:25 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Mike330</dc:creator>
				<category><![CDATA[Destinace]]></category>
		<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Dubrovník mapa]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.topchorvatsko.cz/?p=47</guid>
		<description><![CDATA[Dubrovník je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie, přesněji na úpatí vápencového pohoří. Město je spojeno s jedinečnou subtropickou vegetací a unikátními umělecko-historickými stavbami. Dubrovník je jedním z nejvýznamnějších turistických center Jaderského moře. Patří mezi nejcennější památkové komplexy v jihovýchodní Evropě, proto byl v roce 1979 zařazen do celosvětového seznamu kulturního dědictví [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><strong>Dubrovník</strong> je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie, přesněji na úpatí vápencového pohoří. Město je spojeno s jedinečnou subtropickou vegetací a unikátními umělecko-historickými stavbami. <strong>Dubrovník</strong> je jedním z nejvýznamnějších turistických center Jaderského moře. Patří mezi nejcennější památkové komplexy v jihovýchodní Evropě, proto byl v roce 1979 zařazen do celosvětového seznamu kulturního dědictví <strong>UNESCO</strong>. Jsou zde typická suchá léta a mírné zimy. Počet hodin slunečního svitu se každoročně pohybuje okolo 2554 hodin.</p>
<p><img class="aligncenter size-full wp-image-48" title="dubrovnik" src="http://www.topchorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/11/dubrovnik.jpg" alt="dubrovnik" width="480" height="353" /></p>
<p><strong>Dubrovník</strong> vznikl sloučením dvou osad &#8211; Laus, osady nacházející se na ostrůvku jižně od dalmatského pobřeží, obsazenou obyvatelstvem románského původu a Dubrava, slovanské osady na pobřeží. Celé město bylo opevněno hradbou o délce 1940m. V roce 1358 vstoupil <strong>Dubrovník</strong> pod ochranu Uher a stal se plně samostatnou městskou republikou s velkým loďstvem a obchodními styky po celém Středozemním moři. V 16. století se dokonce dubrovnická flotila skládala ze 180 velkých lodí. Město bylo téměř úplně zničeno silným zemětřesením v roce 1667, při němž zahynulo 5000 lidí. Bylo zničeno celé historické centrum města a republika postupně ztrácela svůj hospodářský a politický význam. Konec republiky nastal po obsazení města Napoleonovými vojsky v roce 1808. Na počátku 2. světové války se město stalo součástí samostatného <strong>Chorvatska</strong>. Od dubna 1941 až do září 1943 však bylo město okupováno italskými a německými vojsky. Jugoslavské partyzánské jednotky ho osvobodili v roce 1944. Po vyhlášení chorvatské samostatnosti v roce 1991, na město zaútočila těžká děla z okolních pohoří, přičemž utrpělo velké škody. Po ukončení občanské války začalo UNESCO s rekonstrukcí města. Byl tak zachován styl města a rovněž byla aplikována opatření proti zemětřesení.</p>
<h2>Dubrovník mapa</h2>
<p><iframe width="425" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="http://maps.google.com/maps?f=q&amp;source=s_q&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;q=dubrovnik&amp;sll=37.0625,-95.677068&amp;sspn=50.777825,114.169922&amp;ie=UTF8&amp;hq=&amp;hnear=Dubrovnik,+Chorvatsko&amp;z=11&amp;ll=42.641833,18.106451&amp;output=embed"></iframe></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.topchorvatsko.cz/dubrovnik/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Makarská riviéra</title>
		<link>http://www.topchorvatsko.cz/makarska-riviera/</link>
		<comments>http://www.topchorvatsko.cz/makarska-riviera/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 30 Oct 2009 20:44:26 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Mike330</dc:creator>
				<category><![CDATA[Destinace]]></category>
		<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Makarská riviéra mapa]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.topchorvatsko.cz/?p=44</guid>
		<description><![CDATA[Makarská riviéra je pás dalmátského pobřeží Jaderského moře, který je dlouhý 60 kilometrů. Nachází se těsně pod štíty masivu Biokovo, který jí nejen ohraničuje z pevniny, ale zároveň vytváří nádherná panoramata skalního masivu zvedajícího se přímo z moře. Slunečné podnebí a dlouhé pláže činí z této oblasti velmi populární turistickou destinaci. Makarská riviéra má svým [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><strong>Makarská riviéra</strong> je pás dalmátského pobřeží Jaderského moře, který je dlouhý 60 kilometrů. Nachází se těsně pod štíty masivu Biokovo, který jí nejen ohraničuje z pevniny, ale zároveň vytváří nádherná panoramata skalního masivu zvedajícího se přímo z moře. Slunečné podnebí a dlouhé pláže činí z této oblasti velmi populární turistickou destinaci. <strong>Makarská riviéra</strong> má svým návštěvníkům opravdu co nabídnout. Ať už jde o nádhernou člověkem nezničenou přírodu, přívětivé obyvatele se zajímavou kulturou nebo stále se zlepšující turistické zázemí plné atrakcí. Stačí jedna krátká návštěva tohoto kraje a navždy si ho zamilujete. <strong>Makarská riviéra</strong> je ale také léčebným lázeňským střediskem. V zdejším ústavu se léčí např. nemoci dýchacích cest nebo pohybového ústrojí. V okolí <strong>Makarské</strong> se pěstuje vinná réva, ovoce a olivovníky. Zcela zde však dominuje především rybářství, a to hlavně díky rušnému osobnímu přístavu.</p>
<p><img class="aligncenter size-full wp-image-45" title="makarska" src="http://www.topchorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/10/makarska.jpg" alt="makarska" width="280" height="210" /></p>
<p>Pláže jsou zde většinou složené z malých hladkých oblázků, díky nimž je voda nádherně čistá a průzračná. Nespočet ostrůvků a členitých zátok zde vytváří oázy klidu, kde nehrozí vlny ani podobná nebezpečí otevřeného moře. <strong>Makarská riviéra</strong> však neláká své návštěvníky jen svou nádhernou přírodou, ale také tisíciletou historií a kulturním dědictvím, kterým je Splitský region do kterého <strong>Makarská riviéra</strong> formálně spadá plný. Svědčí o tom například palác římského císaře Diokleciána nebo historické jádro města Trogiru. <strong>Makarská riviéra</strong> je zkrátka nezapomenutelným kusem země, kde najdou zábavu a uspokojení nejspíš všichni. Je jedno jestli se jedná o milovníky přírody, historie, sportu nebo běžných prázdninových radovánek, <strong>Makarská</strong> se přizpůsobí potřebám všech.</p>
<h2>Makarská riviéra mapa</h2>
<p><iframe width="425" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="http://maps.google.com/maps?f=q&amp;source=s_q&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;q=Makarsk%C3%A1+rivi%C3%A9ra&amp;sll=37.0625,-95.677068&amp;sspn=51.310143,114.169922&amp;ie=UTF8&amp;hq=Makarsk%C3%A1+rivi%C3%A9ra&amp;hnear=&amp;radius=15000&amp;ll=43.305195,17.017822&amp;spn=0.49359,0.818556&amp;output=embed"></iframe></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.topchorvatsko.cz/makarska-riviera/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Istrie</title>
		<link>http://www.topchorvatsko.cz/istrie/</link>
		<comments>http://www.topchorvatsko.cz/istrie/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 30 Oct 2009 20:10:22 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Mike330</dc:creator>
				<category><![CDATA[Destinace]]></category>
		<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Istrie mapa]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.topchorvatsko.cz/?p=40</guid>
		<description><![CDATA[Největším poloostrovem v Chorvatsku je poloostrov Istrie, který se nachází mezi Terstským a Rijeckým zálivem Jaderského moře. Rozloha poloostrova je 3700km² a nejvyšším vrcholem je hora Vojak (1401m), která se rozkládá v pohoří Učka. Pro svou polohu a klima je Istrie jednou z turisticky nejoblíbenějších oblastí v Chorvatsku. Povrch poloostrova je převážně hornatý, směrem k [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Největším poloostrovem v <strong>Chorvatsku</strong> je poloostrov <strong>Istrie</strong>, který se nachází mezi Terstským a Rijeckým zálivem Jaderského moře. Rozloha poloostrova je 3700km² a nejvyšším vrcholem je hora <strong>Vojak</strong> (1401m), která se rozkládá v pohoří Učka. Pro svou polohu a klima je Istrie jednou z turisticky nejoblíbenějších oblastí v Chorvatsku. Povrch poloostrova je převážně hornatý, směrem k pobřeží se však terén zmírňuje. V některých pobřežních oblastech je také velké množství skalnatých zálivů a malebných zátok. Poloostrov <strong>Istrie</strong> nabízí mnoho míst k navštívení, ať už jde o historická centra měst, přírodní památky nebo nádherné výhledy z vrcholků hor. Uměle upravené betonové pláže se tady střídají také s oblázkovými.</p>
<p>Geograficky se<strong> Istrie </strong>dělí na <strong>Bílou Istrii</strong>, <strong>Šedou Istrii</strong> a <strong>Červenou Istrii</strong>. <strong>Bílá Istrie</strong> se nazývá bílou, protože je převážně vápencová a nachází se zde pohoří Učka a Čičarija. <strong>Šedá Istrie</strong> je klínem mezi Labinem, mysem Savudarija a Terstem, tvořena převážně šedou, jílovitou horninou. A <strong>Červená Istrie</strong>, se rozkládá jižně od linie Labin a mys Savudarija a je tvořena úrodnou půdou zvanou červenice. I přes mírné středomořské podnebí zde bývá nepříjemná zima, zejména v době trvalejších dešťů. Na jaře se zde vyskytují teploty mezi 15 a 22°C.</p>
<p><img class="aligncenter size-full wp-image-41" title="istrie" src="http://www.topchorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/10/istrie.jpg" alt="istrie" width="412" height="400" /></p>
<p>Letoviska většinou disponují nejrůznějším kulturním nebo sportovním zařízením s pestrou nabídkou služeb. V posledních letech zde vyrůstají stále další turistická střediska, která navazují jedno na druhé. Malebné vnitrozemí je navštěvováno turisty o něco méně, avšak léčivé prameny, vinné stezky, vysoké hory a středověká města postavená na zdejších kopcích z něj činí jedno z nejzajímavějších míst <strong>Chorvatska</strong>.</p>
<h2>Mapa Istrie</h2>
<p><iframe width="425" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="http://maps.google.com/maps?f=q&amp;source=s_q&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;q=istria+croatia&amp;sll=45.036656,13.863373&amp;sspn=0.722009,1.783905&amp;ie=UTF8&amp;hq=&amp;hnear=Istrijsk%C3%A1+%C5%BEupa,+Chorvatsko&amp;ll=45.277786,13.969116&amp;spn=0.720846,1.783905&amp;z=10&amp;output=embed"></iframe></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.topchorvatsko.cz/istrie/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

